Cirkevné rády

O významu nove príchozích církevních rádu do Cech již byla rec. Nekolik klášterních komunit se však již v Cechách puspbilo v drívejší dobe - již v 70. letech 10. století prišly do Cech benediktinky (u sv. Jirí v Praze; šlo spíše o jakýsi výchonvý ústav pro dcery knížecích velmožu), na konci téhož století i mužská vetev rádu (sv. Vojtechem založený klášter v Praze na Brevnove, 993). Sestry a bratri sv. Benedikta zustávají v našich zemích osamocene pres celé 11. století (Ostrov - 999, Sázava - 1032, Rajhrad - 1050, Opatovice nad Labem - 1086-87). Ve 12. století byly nove založeny kláštery v Trebíci ( 1101), Kladrubech (1115), Postoloprtech (1119-1122), Vilémove (1131) a Podlažicích (1160) a klášter benediktinek v Teplicích (1160). Ve 12. století nove do Cech pricházejí cisterciáci, premonstráti, johanité a strážci Božího hrobu (križovníci s cerveným krížem).Vliv reholních komunit na kulturu rane stredovekých Cech je nepopiratelný, už jen v podobe hmotné - kláštery, spolu s kostelními stavbami predstavují dodnes prakticky jediné príklady kamenné románské architektury. Na pocátku 10. století byl vévodou Vilémem Akvitánským založen klášter v Cluny (Burgundsko). Formálne klášter podléhal prímo a pouze sv. Petrovi, byl tedy vynat ze svetské i církevní hierarchie. V brzké dobe vznikla pocetná skupina klášteru ovlivnených clunyjskými myšlenkami a vytvorila tak reformní hnutí usilující o návrat k prvotním hodnotám mništsví. Cisterciáci: Cisterciáci vznikli jako dusledek reformních snah benediktinských mnichu z Molesme (Francie). Reforma byla vyvolána potrebou návratu k puvodní podobe mnišství, v opozici k soudobé okázalosti puvodne ovšem také reformního clunyjského hnutí. Ti založili roku 1098 v burgundském Citeaux (Cistercium) u Dijonu nový konvent, který se i nadále hlásil k reholi sv. Benedikta. Samotným zakladatelem rádu, tedy tím mnichem, který privedl svých dvacet bratrí do údolí Cistercium byl Robert z Molesme (asi 1028 -- 1111). Duležitou postavou spojenou s cisterciáky je Bernard z Clairvaux. Ten vstoupil do kláštera roku 1113 a cisterciáckou reformu v podstate dovršil. Heslem cisterciáku zustalo i nadále benediktinské Ora et labora, modli se a pracuj. Rád prikládal velkou pozornost manuální práci a osobne pojímané, citove hluboce prožívané zbožnosti. V Cechách byly ve 12. století založeny kláštery v Sedlci u Kutné Hory (1142), a dále Plasy (1144), Nepomuk (1144), Svaté pole u Trebechovic (1140), Mnichovo Hradište (1184), Osek (1198), Velehrad (1205). Rád premonstrátu: Rád premonstrátu založil roku 1120 Norbert z Xanten, potvrzen byl roku 1126 papežem Honoriem III. Nový rád prijal reholi sv. Augustina (snaha o dosažení dokonalosti individua žijícího v komunite a zduraznení lásky k bližnímu). Do Cech byli premonstráti uvedeni v letech 1143 -- 44 z Porýní. Zásluhu na tom má hlavne olomoucký biskup Jindrich Zdík (který se rovnež neúspešne pokusil do Cech privést augustiniánský rád). První premonstrátský klášter na našem území je Mons Sion v Praze na Strahove. Na Strahove jsou také uchovávány ostatky zakladatele rádu, svatého Norberta z Xanten. Další konventy byly v Želivi (1149), Litomyšli (1150), Hradisku u Olomouce (1151, puvodne benediktinský), Milevsku (1184), Louce u Znojma (1190), Teplé (1193) a Zábrdovicích (1200); premonstrátky mely klášter v Doksanech (1144), Lounovicích pod Blaníkem (1150), Dolních Kounicích (1183), Chotešove (1200) a Nové Ríši (1211). Ideálem tohoto rádu byl skromný život po vzoru apoštolu, odríkavý život v komunite, odvrácení se od sveta, fyzická práce a služba bohu, teprve ve 13. století se zacal rád zabývat i duchovní správou (mezi laiky). Cleny rádu byli kanovníci, klerici, novicové a laictí bratri. Johanité: Johanité vznikli ze špitálního bratrstva u kostela Sv. Jana Krtitele v Jeruzaléme. Roku 1099 se bratrstvo preformovalo v rád, který byl v r. 1119 schválen papežem Paschalem II. V souvislosti s válkami ve Svaté zemi nabyla na významu predevším rytírská složka rádu - jejich úkol spocíval ve vojenské službe pri obrane dobytých území a soucasne poskytovali pomoc (duchovní i materiální) poutníkum. Po roce 1187, kdy byl pro byl Jeruzalém dobyt muslimy, presunul rád své sídlo do Akkonu na pobreží Stredozemního more. Po jeho pádu (1291) pak johanité presídlili na Kypr, a krátce poté na Rhodos. Rád prijal reholi sv. Augustina. Do Cech johanité prišli v roce 1169, kdy si zrídili komendu na Malé Strane u kostela P. Marie pod retezem. Krome Kadane (1186) pak byly založeny další významné komendy rádu ve 13. století - Strakonice (1243), a komendy chránící zemské cesty z Prahy do Lužice (Mladá Boleslav, Ceský Dub a Žitava). Strážci Božího hrobu: Strážci Božího hrobu (Križovníci s cerveným krížem) vznikli v Jeruzaléme v 1. pol. 12. století k ochrane Svatého hrobu. Vrchním predstaveným rádu byl jeruzalémský patriarcha. Rád prijal reholi sv. Augustina. Roku 1188 vznikl jejich jediný rádový dum v Cechách, u kostela sv. Petra v Praze Na Zderaze. Poszdeji byli slouceni s johanity.