Príprava jedla

Tekutiny, kaše a maso se varily vetšinou v jednoduchých keramických hrncích bez uší (na roztopených kamenech u ústí pece apod.). Jen tam, kde si to mohli opravdu dovolit se mohlo varit i v kovových tepaných kotlích, zavešených prímo nad otevreným ohnem. kotel Mosazný vycínovaný kotlík, výroba Curia Vitkov Peklo a pražilo se (napr. pražmo) na zvláštních, ctvercových nebo oválných keramických pekácích opatrených nekdy nožkami (Petrán 1985, 834 - doložené je však máme jen ze staršího období) a to bud prímo na otevreném ohništi - žhavých uhlících nebo v predem roztopené peci. Maso se pripravovalo bud prostým pecením na rožni nad otevreným ohnem, zvlášte v sociálne vyšším prostredí nebo pri vetším poctu lidí. Ve venkovském a sociálne slabším prostredí se ale casteji varilo jen ve vode, protože varení vykazuje nižší úbytek masa. Kvašený chléb se pekl zpravidla ve spolecné chlebové peci, na venkove však pouze jednou za cas - ve svátky aj. a to do zásoby, protože jeho príprava nebyla ani rychlá ani jednoduchá. Pec - chleba Cerstve upecený chléb, tesne pred vyjmutím z pece. Curia Vitkov. Ve všední dny a na cestách musely postacit nekvašené chlebové placky, pecené zpravidla pouze na rozpáleném kameni. K míchání a manipulaci s pokrmem, pri varení, sloužily ruzné drevené lžíce, varecky a používala se i jednoduchá forma drevené nebo kovové vidlicky-háku, na krájení masa pak jednoduché kuchynské nože apod. vidlicka K základnímu vybavení rane stredoveké kuchyne patril také nezbytný nástroj k rozdelávání ohne - ocílka, vhodný kresací kámen (pazourek, kremen aj.) a suchý troud. Kresáním ocílkou o kámen se vykresala jiskra, ta se zachytila v troudu a z nej se rozfoukal ohen. I pri velké cene železa, predstavovala ocílka natolik potrebný nástroj, že se podobne jako nuž a sekera vyskytovala pravdepodobne ve vetšine domácností.